CHOV BROUKŮ
Brouci byli po strašilkách druhým řádem, který jsem zařadil do svého chovu. Ačkoli i mezi brouky jsou snadno chovatelné druhy, oproti strašilkám zde je zde více těch náročných. Zásadní rozdíl mezi chovem brouků a strašilek je způsob jejich vývoje. Strašilky mají proměnu nedokonalou, kdy se z vajíčka líhne nymfa, která posledním svlekem volně přejde v imago. Brouci mají proměnu nedokonalou. Z vajíčka se líhne larva, která se vyvíjí v substrátu, kde se poté zakuklí v pupu (kuklu) a líhne se imago (viz Obr. č. 1). Dokonalost tohoto vývoje spočívá v tom, že si různá vývojová stádia nekompetují o potravu. Při velké četnosti strašilek mohou imaga spotřebovat potravu nymfám a populace tak může vymizet nebo projít hrdlem lahve. Vývojová stádia brouků však žijí v různých prostředích. Larva se vyvíjí v hrabance nebo dřevě, kde požírají substrát nebo loví kořist. Dospělci žijí většinou na povrchu, kde se živí rostlinnou stravou nebo opět loví potravu na povrchu.
CHOV LAREV
Obrázek č. 1: vývojová stádia brouků.
U brouků je více méně jedno, začneme-li s chovem larev nebo imag (vajíčka a pupy se neprodávají). Pro chov larev jsou vhodné plastové boxy a krabičky. Nemá cenu investo-vat do terárií, protože v tomto stádiu jedince prakticky neuvidíme. Larva tráví v substrátu celý svůj vývoj, který může trvat 4-6 měsíců, ale i několik let. Velikost ubikace se odvíjí od velikosti a počtu larev v ní. Kanibalistické larvy chováme odděleně v krabičkách o objemu 150-700 ml, větší případně v boxech. Mírné larvy lze chovat v boxech pohromadě. Konkrétní počty zmiňuji v popisu chovu jednotlivých druhů v rámci dané sekce. Jako substrát v chovu používáme listovou hrabanku (zlatohlávci), bílý trouch (roháči) nebo kombinaci těchto dvou (nosorožíci). Některé druhy vyžadují další příměsi jako písek nebo rašelinu. Substrát si obstaráme sami v lese. Ubikace pro chov larev nemusí mít mnoho větracích otvorů. Stačí pouze pár pro výměnu vzduchu mezi obsahem ubikace a okolím. Mnoho větracích otvorů vede k nadměrnému vypařování vody.
PÉČE O PUPU
Jakmile larva projde určitým počtem instarů (u chovaných druhů jsou 3), svlékne se do pupy. Před tím si může okolo sebe vytvořit pevný kokon (zlatohlávci) nebo pouze udusat komůrku (nosorožíci, roháči). Obecně platí, že vlhkost v tomto stádiu by měly být nižší, než ta pro chov larev. Nadměrná vlhkost může vést navíc k množení roztočů, kteří naprosto bezbrannou pupu mohou zcela zničit. Pupy zlatohlávků vyndáváme do menších krabiček, kde je inkubujeme i s jejich kokony. Pupy nosorožíků a roháčů můžeme také vyjmout a opatrně je přenést do uměle vytvořených komor, nebo je nechat vývoj dokončit v substrátu. Ačkoli se vývoj larvy mezi druhy časově razantně liší, vývoj pupy trvá u většiny druhů asi 2 měsíce nebo méně. Po dokončení přeměny je brouk stále ještě nějakou dobu neaktivní (dny až týdny). Několik dní trvá, než mu ztvrdnou oba páry křídel (blanitá křídla a krovky). Již aktivního brouka poznáme tak, že se o nás zachytí drápky při přejetí prstem (tedy krom toho, že se již hbitě hýbe).
CHOV IMAG
Dospělé brouky chováme opět v boxech, nebo můžeme použít terárium. Ubikace však musí splňovat jeden důležitý parametr, totiž výšku substrátu. Pro menší druhy stačí 15-20 cm, pro středně velké druhy 20-30 cm a pro druhy velké alespoň 30 cm. Z toho důvodu je opět v případě terária zhotovit nebo nechat vyrobit přesně vyhovující kusy. Oproti larvám bychom měli také do ubikace vytvořit více větracích otvorů (ideální je vyřezat asi 10 cm široký pás do víka a přelepit síťovinou). Brouci se v chovu živí měkkým ovocem (banány, mango, ananas, ...). Mimo jiné lze zakoupit Beetle Jelly, což je želatina se všemi potřebnými látkami pro brouky. Výhoda je, že tolik nelákají roztoče a vydrží déle (na rozdíl od banánu, který už druhý den zhnědne a změkne). Beetle Jelly lze také vyrobit doma. Potravu broukům musíme měnit tak často, aby nebyla shnilá nebo plesnivá. V případě Beetle Jelly vyměníme až v případě úplného spotřebování. Dobře prosperující brouci se opakovaně páří. Samička se poté zahrabává do substrátu, kde klade svou snůšku. Množství vajíček se liší druh od druhu. Že se larvy již vylíhly poznáme podle cestiček viditelných na vnitřní straně ubikace. líhnutí trvá asi dva až čtyři týdny od nakladení.
JAK A OD KOHO ZAKOUPIT CHOVNÝ MATERIÁL
U brouků nelze říct, je-li náročnější chov larev nebo imag - pokud se budeme bavit o běžných druzích nebo druzích vhodných pro začátečníky. Nejkritičtější stádium je navíc pupa, které se neprodávají. Na rozdíl třeba od strašilek nebo sklípkanů jsou brouci poměrně specifická chovaná skupina, kterou na burze zahlédneme jen velmi málo nebo vůbec. Zde je nejlepší způsob vyhledání inzerátu (například na www.ifauna.cz/bezobratli/inzerce/r/) a navázání kontaktu přímo s chovatelem. Chovatelů brouků je u nás poměrně hodně. Osobně mám velmi dobrou zkušenost s těmito chovateli: Jiří Synek (zasvětil mne do chovu brouků a po několika letech jsem od něj kupoval goliáše), Lukáš Dupal' (dnes převážně nosorožíci a roháči), Josef Chudoba (nosorožíci, roháči), František Bačovský (zlatohlávci, nosorožíci, roháči), Lubomír Jedlinský (zlatohlávci), Petr Čuřík (nárazově různé druhy), Michal Novotný (zlatohlávci), Marek Vaněk (nosorožíci), Petr Blažek (zlatohlávci) a Vojtěch Zavadil (nosorožíci). Z našich Slovenských kolegů doporučím dále Martina Barana a Mirka Kunu. Dále znám mnoho zahraničních chovatelů, které s každým případně prodiskutuji přes soukromou konverzaci. Dobrých chovatelů je u nás samozřejmě více, ale nekupoval jsem od nich. Pokud byste vybírali inzerát na iFauně od někoho jiného, než je výše zmíněno, vybírejte prvotně inzeráty, které mají uvedené fotografie. Inzeráty bez fotografií mohou být jednak závadné, ale navíc můžete obdržet velmi malé nebo deformované brouky. Také si dávejte pozor, aby fotka nebyla stažená z internetu nebo neměla cizí Copyright (jméno inzertenta a jméno na fotografii se liší). Hlavně je potřeba si dávat pozor na notorické podvodníky, kteří nepošlou nic nebo mrtvé brouky. Vůbec se nestyďte napsat kterému chovateli (klidně i mně) a zeptat se na názor na daného prodejce.
CHOV VYBRANÝCH SKUPIN BROUKŮ
Protože se chov tří největších skupin, tedy zlatohlávků (Cetoniinae), nosorožíků (Dynastidae) a roháčů (Lucanidae) v mnoha věcech liší, pro přehlednost jsem pro každou z nich vytvořil samostatnou sekci. Pokud jste začátečníci, zcela jistě si ze zájmu minimálně pročtete vše. Moje doporučení však je začít se zlatohlávky (případně méně náročnými nosorožíky) a skončit u roháčů. Během čtení článků pochopíte, proč náročnost takto stoupá.
